sobota 23. srpna 2014

Jan Otčenášek: Romeo, Julie a tma

Jako obvykle po přečtení nějaké klasiky, jsem i tentokrát váhala, jestli mám napsat recenzi, nebo příspěvek do čtenářského deníku. A i když věřím, že leckdo by možná využil, kdybych tuto knihu rozebrala po jazykové stránce (protože vím, že spousta z vás ji má jako povinnou četbu ve škole), rozhodla jsem se tentokrát pro recenzi, a to z jednoho prostého důvodu- Myslím si totiž, že je škoda, abych tak skvělou knihu rozebrala jen z hlediska jazykových prostředků, když bych vám přitom ráda řekla i svůj vlastní názor. Navíc mi přijde tak nějak ušlechtilejší vás inspirovat k přečtení této knihy, než abych vám rovnou "naservírovala" všechny informace.
Věřím tomu, že jste o této novele už mnozí z vás slyšeli, nebo vás na ni minimálně odkazovali ve škole. O autorovi už se ale tolik nemluví, takže vám ho pro jistotu trochu představím.
Jan Otčenášek žil v letech 1924- 1979 převážně v Praze. Vystudoval obchodní akademii a během svého života vystřídal spoustu zaměstnání, včetně krátkého období, kdy pracoval v Německu. Od roku 1952 pak působil ve Svazu československých spisovatelů a mezi jeho tvorbu patří například politický román Občan Brych, autobiografický román Kulhavý Orpheus a nebo právě jeho nejznámější dílo Romeo, Julie a tma, což je novela, která poprvé vyšla roku 1958.

Děj knihy Romeo, Julie a tma se odehrává během druhé světové války, konkrétně v období, kdy byl spáchán atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, tedy na jaře roku 1942. Hlavní postavou je osmnáctiletý Pavel, student, který zrovna absolvoval střední školu. Pavel se zpočátku zabývá jen svým vlastním životem a o válku se příliš nezajímá, protože ho zatím nijak neovlivnila. Pochází totiž z křesťanské rodiny a vzhledově zapadá do árijského ideálu. Život se mu ale obrátí naruby v okamžiku, kdy potká Ester.
S ní se seznámí na lavičce v parku, a když mu tato mladá židovka vypoví svůj příběh, rozhodne se Pavel, že jí pomůže. Poskytne ji tedy útočiště v pokoji, který úzce sousedí s krejčovskou dílnou jeho otce.
Tímto dobrým skutkem ale dává v sázku život nejen svůj, ale i životy svých rodičů.

Opravdu doporučuji všem, kdo jste Romea, Julii a tmu ještě nečetli, abyste to honem rychle koukali napravit, protože to za to vážně stojí. Námět je skvělý a dojemný a děj je strhující. Navíc má tato knížečka jen 168 stran, takže si myslím, že byste tomu ten jeden den obětovat mohli :D.
Já osobně plánuji ještě shlédnout nějaké filmové zpracování, akorát se musím rozhodnout, jakému dám přednost, jestli tomu z roku 1959 a nebo tomu z roku 1997. Nejspíš se ale podívám na film z roku 1959, protože na něm se podílel i sám Jan Otčenášek, který k němu napsal scénář. Zatím jsem se ale moc nekoukala na obsazení, takže to ještě musím prozkoumat.
Pokud jste tedy některý z těch filmů viděli, tak mi napište do komentářů, budu ráda za vaše případná doporučení :).