středa 15. července 2015

Michael J. Sullivan: Smaragdová bouře

Po strašně dlouhé době se k vám vracím s recenzí. Tentokrát moje absence nemá žádnou výmluvu, prostě jsem se flákala a užívala léta a na čtení jsem- přiznávám se- chvilku ani nepomyslela. Teď je ale vše zpátky ve starých kolejích a já jsem se rozhodla vrátit se "do éteru" stylově s dalším dílem mého skoro nejmilejšího fantasy od Michaela J. Sullivana.
Čtvrtý díl ságy jinak známé jako Dobrodružství Ryiria se jmenuje Smaragdová bouře, a jak si někteří z vás jistě všimli, jeho obálka se kapánek liší od prvních třech dílů, které byly temně zelené s typickou kapkou na přední straně. A co je nejdůležitější, první tři díly byly v hardbacku, zatímco tento čtvrtý díl je paperback. Na předchozí díly se můžete podívat TADY v článku, který jsem napsala snad na úplném počátku blogu.
Až na vnější rozdílnosti ale zůstává s knihou vše při starém. Michael J. Sullivan opět nezklamal a znovu nám naservíroval kopu dobrodružství našich oblíbených zlodějíčků Hadriana a Royce. A tentokrát je dobrodružství dvakrát tolik, protože kniha ve stejnou chvíli sleduje dvě dějové linie- kromě našich dvou hlavních postav jsme totiž ještě svědky toho, jak se princezna Arista za pomoci císařovny Modiny, snaží najít a osvobodit Dědice (kterého všichni už tolik chceme poznat) Degana Gaunta.
Jediná malá změna, kterou si pro nás Michael J. Sullivan připravil je nečekaná změna scenérie. V tomto díle se totiž nedočkáme tolika pěšího cestování jako v prvních třech dílech, protože se velká část této knihy odehrává na lodi. Na lodi, která se samozřejmě nejmenuje jinak než Smaragdová bouře.


Z formálních znaků knihy je zajímavá akorát tak vazba, která (jak už jsem řekla) se od předchozích dílů liší. Rozsahově se tento díl, se svými 339 stranami, ale celkem shoduje s těmi dalšími. Co se týče délky kapitol, tak ta je různá, ale řekla bych, že průměrem to bude tak deset stran na kapitolu, což je podle mě úplně ideální stav, protože si pak jako čtenářka nepřipadám až tak provinile, když si zase jednou řeknu "ještě jednu kapitolu".
Na závěr chci ještě říci tolik, že pokud máte rádi Sullivanovy knihy, můžu vás ujistit, že jeho styl psaní se nezměnil a jeho charakteristický humor je ve Smaragdové bouři všudypřítomný. A pokud jste na tuto fantasy ságu narazili teď poprvé díky tomuto článku, neváhejte a pusťte se do ní. Jsem si jistá, že nebudete litovat a nakonec vám ty doposud vydané čtyři díly budou připadat málo. V případě zájmu můžete knihy zakoupit ZDE.


Ukázka
Modina přistoupila k malým dřevěným dveřím. Třesoucí se rukou je přitáhla k sobě. Uvnitř viděla malou spižírnu plnou pytlů mouky a zrní. Tohle nebyl ten pokoj, ale pach tady zesílil. 
Vzpomínala si ještě na jiné místo- také malé- temné a zlé. Ta myšlenka ji udeřila silou zapomenuté noční můry. Černo, zemitý pach, zima, cákání a klapot, které se zlověstně rozléhaly, kvílení ztracených duší, volajících o milost a žádnou nenacházejících. Byla jednou z nich. Hlasitě křičela ve tmě, až už dál nemohla, a stále jí do nosu vnikal ten zemitý pach a do kůže jí vsakovala vlhkost. Náhle jí jako blesk projelo poznání. 
Pamatuju si vlastní hrob! Jsem mrtvá. Jsem přízrak. 
Pohlédla na své ruce- toto nebyl život. Kolem ní se sevřela temnota, vtahovala ji hlouběji, polykala ji a dusila. 



RV: Megaknihy.cz