Den nepřečtených knih

A zase po roce je tu Den nepřečtených knih, svátek všech  nás knihomolů, kterým knihy v knihovně přibývají rychleji než je stačí číst. Tento den je tu od toho, abychom si jednou ročně našli skutečně čas na to, přečíst ty knihy, na které už se hodnou dobu těšíme, a na které bohužel jindy čas není.
Proto si dnes ti z nás, co dneska při pondělku nebyli v práci, popřípadě i ti pilnější, co stihli obojí, zvolili knihu, která nám při dnešním dni dělala společnost. V ideálním případě bychom měli za dnešek přečíst celou jednu knihu- ale upřímně- o tom se mi letos ani nezdálo. Už jsem se jaksi ponaučila z předchozích let.
A jak tedy dopadl Den nepřečtených knih u mě? Zvolila jsem knihu, kterou mám už asi rok v knihovně, a přesto jsem se k ní ještě nikdy nedostala. Vždycky jsem po ní ale pokukovala s  tím, že se moc těším, až ji konečně otevřu. Až tedy dnes dostala Malá Dorritka, od mého oblíbeného Charlese Dickense, šanci. A rozhodně toho výběru nelituji.

Paulo Coelho: Veronika se rozhodla zemřít

Kniha Veronika se rozhodla zemřít vyšla v České republice již v roce 1998, přesto jsem se ale o ní doslechla až teď. A nejen o ní. Dokonce i samotný spisovatel Paulo Coelho mi byl doposud cizí. I přesto, že většina jeho literární tvorby vznikala v posledním desetiletí minulého století, z nějakého neznámého důvodu se o něm u nás začalo mluvit až v letošním roce. A to tedy tak, že ve velkém. Najednou, po dvaceti letech, se před tímto spisovatelem téměř nedá schovat. Jeho knihy jako jsou Alchymista (1988), Brida (1990), nebo třeba Pátá hora (1996), jsou zkrátka všude.
A tak jsem také konečně po jedné z nich sáhla. Její název i anotace tak nějak dávali příslib dobrého čtení.
Naneštěstí jsem asi už po padesáti stranách- což je zhruba třetina knihy- zjistila , že tohle vážně není to, co jsem čekala. I když je možná chyba částečně ve mně, protože jsem si vytvořila přehnaná očekávání a představovala jsem si příběh ve stylu Asylum z American Horror Story. Faktem ale zůstává, že obálka knihy společně s anotací vytváří naprosto mylný dojem.

Citát dne

Feel the need to read. 

- Nobody

Vesna Tvrtković: Idioti 21. století

Pokud nevíte co o prázdniny číst, a nemáte zrovna chuť vrhat se do nějakých rozsáhlých děl, mám pro vás tip na skvělou knihu, která vás určitě zabaví. Jde o knihu Idioti 21. století od Vesny Tvrtković, bývalé studentky Literární akademie Josefa Škvoreckého v Praze.
I když jsou Idioti 21. století teprve její druhá samostatná kniha, rozhodně vám doporučuji dát této spisovatelce šanci. Způsob jakým píše, je vážně zajímavý, a to obzvláště proto, že tuto novelu píše ve stylu autobiografie mužské postavy. Až překvapivě věrohodně se tu sžívá s mladým novinářem Mikulášem, a navíc poměrně realisticky zachycuje jeho psychické stavy a pohnutky.
Tato hlavní postava totiž během 180 stran projde obrovskými změnami, a to i přesto, že na začátku knihy se domnívá, že je to on, kdo někomu změní život. Předmětem jeho zájmu je totiž vypracovat studii o dvou svých blízkých známých, které nazývá Idioty, a ze kterých má v plánu udělat "normální lidi".

Daniel Goleman: Síla lidskosti

Už teď, na začátku tohoto článku, vím, že recenze na tuto knihu se mi bude psát právě tak snadno, jako se mi kniha vybírala. A stejně tak se na tuto recenzi i těším, protože vím, že mám hodně o čem psát, a že si nemusím lámat hlavu s žádným zaobalováním kritiky.Stejně jako Emoční inteligence, kterou jsem od Golemana četla jako první z jeho knih (viz. ZDE), i Síla lidskosti je totiž stručná, jasná a zajímavá, a není nic, co bych jí mohla vytknout.
V originále tohle dílo nese název "A Force for Good" a obsahuje (jak můžete vidět na obálce českého vydání) shrnutí vizí současného čtrnáctého dalajlamy Tändzina Gjamccha pro budoucnost našeho světa- pro záchranu lidskosti a záchranu naší planety.
I přesto, že si jako čtenáři můžete povšimnout, že myšlení tohoto duchovního vůdce se oproti tomu našemu výrazně liší, vzhledem k odlišným životním podmínkám a zkušenostem, které my oproti němu postrádáme, mu ale určitě všichni dáte za pravdu, co se týče alespoň těch základních ekologických otázek. Koneckonců nějaké to ekologické povědomí už je dnes samozřejmostí úplně všude ve světě.