pátek 15. ledna 2016

Jo Nesbø : Půlnoční slunce (Krev na sněhu II)

V pořadí už třetí recenze na Jo Nesbovy knihy tady na RPD. A rozhodně ne poslední, protože jsem pod stromeček dostala více jeho knih. Dneska to bude o druhém dílu série Krev na sněhu, který nese název Půlnoční slunce. První díl jsem četla v anglickém překladu, a pokud jste článek nečetli, najdete ho TADY.
Stejně jako u prvního dílu, i tento má pouze kolem dvou set stran, 211, abych byla přesná. Jedná se tedy o uzoučkou knížečku. Má nádhernou obálku, kterou si můžete prohlédnout na fotkách, v klasickém bílém designu s červenými nápisy, přesně jak jsme u této série zvyklí. 
No a když už zmiňuji ty podobnosti, tak i tato kniha má samozřejmě podobný námět jako ta první, a dokonce jsou oba díly na několika místech provázány. Druhý díl opět pojednává o nájemném zabijákovi, který se jedním nepovedeným kšeftem stal nežádoucí osobou. Tentokrát je to Jon Hansen, na kterého by nejlépe seděl popis nájemný vrah, který nedokáže zabít. Nejde o žádného psychicky narušeného člověka jako v prvním díle. Ulf  (jak si později říká) je inteligentní člověk, který se do srabu dostal především kvůli drogám. Hlavně pak kvůli jejich prodávání.
Na útěku před svým bývalým zaměstnavatelem skončí ve vesnici Kasund, která leží na severu Norska v nehostinném a hrubém kraji, kde během léta vůbec nezapadá slunce. Najme si tam odlehlou chatu a spřátelí se s mladou kostelnicí Leou a jejím synem Knutem. Romantika samozřejmě proto nechybí ani v tomto díle. I když tentokrát jde spíš o vidinu klidného rodinného života než o mileneckou lásku. Jo Nesbo nám prostřednictví této knihy ukazuje, jak důležitý a žádoucí může být rodinný klid, který většina z nás považuje za samozřejmost. 
Dalšími tématy, které Jo Nesbo rozebírá, jsou náboženství a strach ze smrti. Často tato dvě témata spojuje dohromady a zabývá se jejich vzájemným vztahem. 
Náboženství zde promlouvá skrze celou vesnici Kasund, která je vykreslená jako komunita křesťanů. Jon Hansen sem přijede jako člověk, který vůči náboženství cítí pouze odpor a věřícími pohrdá, ale strach ze smrti mu pak pomalu otvírá mysl a on uvažuje nad svým životem a nad tím, co přijde po něm. 
Konec této knihy mě osobně hrozně překvapil. Čekala jsem typický "Nesbovský zvrat", který vše otočí o tři sta šedesát stupňů, tak jako v prvním díle. Možná ale právě tohoto očekávání chtěl Nesbo u čtenářů využít a překvapit naprosto klidným koncem, kdy prostě všechny události pomalu směřují k tomu, jak kniha skončí. 
Jak jste již nejspíš vytušili, zase se jedná o knihu, kterou mi nezbývá než doporučit. Já jí mám z Dobrovského, ale vy si ji můžete zakoupit například přímo na webových stránkách KNIHA ZLIN, kde ji zrovna mají za výhodnou cenu. Snad se vám bude líbit alespoň z půlky tak jako mně.

Jo Nesbo introduces Midnight Sun