pondělí 22. února 2016

Minna Lindgrenová: Babičky, mrtvý kuchař

Babičky, které rozhodně nepatří do starého železa. I tak by se daly definovat tři hlavní postavy této finské knihy autorky Minny Lindgrenové. Jsou jimi energická Irma, čiperná Anna-Lisa a prozíravá Siiri. Všem zmíněným ženám je už přes devadesát let, ale to jim nebrání v tom, aby za drobné pomoci vyřešily případ zkorumpovaného vedení Podzimního háje.
Podzimní háj je velice prestižní a drahý domov pro seniory. Na první pohled se zdá být jako každý jiný, avšak obyvatelé domova vědí své.
I přesto, že si občas nemohou být jisté, zda je jejich paměť neklame, uvědomí si totiž Irma a její kamarádky, že si s nimi někdo zahrává. Věci z jejich bytů mizí, některé se přemísťují a dávkovač mají neustále plný nových neoznačených léků.
O tomto a o ničem jiném je kniha Babičky: Mrtvý kuchař, která velice přesně a vtipně vykresluje různá drobná úskalí staří, a to nejen v Helsinkách, ale všeobecně. Krásná a roztomilá obálka může v tomto ohledu poněkud klamat, protože už samotný název knihy naznačuje, že se "babičky" zapojí do jakéhosi vyšetřování vraždy tamějšího kuchaře. Není tomu ale tak, ve skutečnosti je mrtvý kuchař jen takovou startovní čárou pro odhalování účetních a jiných podvodů. Neočekávejte proto tudíž nějakou detektivní knihu v klasickém slova smyslu. Žádní detektivové ani policejní honičky se zde nekonají.
Minna Lindgrenová se rozhodla knihu pojmout skutečně jako výpověď starých lidí, se kterými si stát i všichni ostatní, manipulují, jak se jim zlíbí. Dále si stěžuje na to, jak jsou senioři automaticky braní za nedůvěryhodné zdroje, a proto čemukoliv, co řeknou, téměř nikdo nevěří. Jsou proto často obětí drobných i větších podvodů. Lidé zneužívají jejich neznalost moderních technologií a bezhotovostních převodů peněz. Konkrétně naše "babičky" jsou například nenápadně okrádány tím způsobem, že jsou jim účtované a strhávané nesmyslné částky z účtů, zatímco ve skutečnosti jsou soběstačné a vše si obstarají samy. Když už ovšem péči skutečně potřebují, tak se jí většinou ani nedočkají.
S tímto vším budete mít tu čest na tři sta stranách tohoto často satirického příběhu.
Podle mého názoru si ho ale užijí hlavně starší ročníky, protože se v knize jistě často zhlédnou, zatímco pro nás mladší čtenáře, může kniha místy působit poněkud nudně. Pokud tedy máte například babičku, která ráda čte, neváhejte ji třeba touto knihou obdarovat. Navíc se jedná jen o první díl této babičkovské série, takže o další dárky budete mít určitě také postaráno. Více o knize a její anotaci najdete ZDE.

Ukázka:

"Když přišla k sobě, v kanceláři vrchní sestry nikdo nebyl. Vůbec netušila, jak dlouho tam v bezvědomí ležela. Styděla se a snažila se postavit, ale moc to nešlo. Musela chvíli počkat. Zahýbala očima, zdálo se, že fungují normálně. Všude kolem panovalo ticho, jenom v hlavě jí šumělo a hvízdalo, což ale v jejím věku bylo normální. Opatrně pohnula oběma nohama, snad jsou celé. Zvedla ruce. V pravé ji trochu zabolelo a taky v boku. Zrovna se chtěla zvednout do sedu, když se rozezvonil telefon Virpi Hiukanenové. Vzápětí se vrchní sestra přihnala z chodby.
"To jste ještě furt tady?" obořila se na Siiri, když ji překračovala.
RV: ALBATROS MEDIA