pátek 12. února 2016

Peter V. Brett: Trůn lebek (The Skull Throne)

Dobrou knihu poznáte podle toho, že se neuvěřitelně těšíte, až se dostanete na její konec, a zároveň se toho okamžiku děsíte k smrti. Přesně tenhle pocit jsem teď zažila po velmi dlouhé době, a to při čtení čtvrtého dílu démonské série od geniálního Petera V. Bretta. Díky tomu jsem přečtení této knihy o šest seti stranách jsem zvládla protahovat na dlouhý měsíc a půl, protože jsem se hrozně děsila tohoto okamžiku. Okamžiku, kdy už nebudou žádné další kapitoly a nastane ta těžká fáze recenzování.
Vy, kteří tuto fantasy ságu čtete, my určitě dáte za pravdu, když řeknu, že se jedná o jednu z nejlepších sérií posledních let. Peter V. Brett sice ještě není autor příliš známý, ale na svých knihách si dává opravdu velice záležet a vždy je před vydáním dopiluje k dokonalosti.
Styl, jakým Brett píše, je zajímavý, vyvážený a vždy dostojí požadovanému záměru. Používá přímé dialogy jen tam, kde jsou třeba, a vždy je ve správnou chvíli dokáže utnout a vrátit se k běžnému vyprávění. Popisy krajiny nezmiňuje více, než je pro příběh nutné, takže se dokonale vyvaruje zabíhání do nadbytečných detailů. A v neposlední řadě- nahlíží do myslí hned několika hlavních postav a skvěle tak zachycuje jejich motivy a charaktery.
Zatímco v prvním díle jsme byli svědky toho, jak se díky mladému Arlenovi Sedlákovi lidstvo vzchopilo a vzepřelo démonům, které ho stravovali, v dalších dílech jsme sledovali převážně vývoj takzvané "války za bílého dne" mezi dvěma národy, z nichž každý uctívá vlastního "Osvoboditele". Ve čtvrtém díle se v obou válkách posuneme ještě o kus dál. Jak už bývá zvykem, Peter Brett ponechává hlavní postavy svým vlastním úkolům a misím a nesnaží se je nesmyslně spojovat. Zatímco takzvaní osvoboditelé společně s malou skupinou válečníků usilují o dokonání války s démony, o kus dál, v okolí jezerního města Lakton a Dokova, se nám odehrává velmi důležitá bitva o moc. 
A taková bitva samozřejmě ovlivní spoustu věcí, nejen politické dění, které je v tomto díle zatím nejpropracovanější, ale také naše nejmilovanější postavy, kterým se opět o trochu více zamotají osobní životy. Některé vztahy skončí, některé postavy zmizí, vzejdou ale také nové životy, a zatímco někteří na moci získají, zbylí zase o vše přijdou. K autorovu dobru mohu také potvrdit, že většina z těchto zvratů je nečekaná a nedá se dost dobře předvídat.
Jak už jsem zmínila, oproti ostatním dílům se tentokrát můžete těšit na více politického dění. Jak už se dá vyvodit z názvu knihy, hlavním předmětem těchto politických šarvátek a neshod je především "Trůn lebek". A jak už je tak zvykem, neshody v politice často vyústí i v krveprolití.
Také jsem si všimla, že Peter V. Brett dává stále více a více prostoru ženským postavám a většinou je také obdaří velikou mocí a silou. Nevím přesně, co za tím stojí, ale mně osobně se líbí představa, že ho ovlivňuje jeho vlastní dcera, pro kterou možná vytváří jakousi inspiraci. Ženské postavy se u něj projevují opravdu mocně, ať už vezmeme v potaz Damaju Ineveru, potencionální hraběnku Leeshu Papírovu a nebo její odvážnou a silnou osobní strážkyni Wondu
Další pokrok, kterého se dočkáme, se týká bojových chran a dalších zbraní. Obzvláště chrany se vyvíjí neustále už od prvního dílu, kdy byly objeveny. Nejprve měly poměrně malé využití pouze na chraněných zbraních, poté je ale lidé začali využívat i na své vlastní kůži a experimentovat s nimi. V tomto díle jsou odhalena další potenciální využití těchto magických znaků, ale bohužel také některé jejich slabiny. Osobně jsem opravdu zvědavá, jak nás s tímto vývojem autor překvapí v dalším díle. 
A ano, samozřejmě se musím také vyjádřit ke smutné skutečnosti, že příští díl démonského cyklu, bude zároveň tím posledním. Tento další díl (prozatím) nese název The Core (Jádro) a momentálně se nachází v přípravné fázi. Předpokládané vydání tohoto dílu je začátek roku 2017. My, zapřísáhlí fanoušci, můžeme pak už jen doufat, že konečně nějaká filmová společnost spatří v této pentalogii ten obrovský potenciál, který v ní vidíme my, a troufne si přenést tento příběh i na plátna kin. 
Nicméně sám autor se nechal slyšet, že i jemu bude tento příběh velice chybět. Momentálně tento problém řeší alespoň tak, že mezi jednotlivými díly vydává krátké povídky, které příběh doplňují. Ty se odehrávají buď v jiné časové rovině než hlavní děj, a nebo je doplněn o osudy nových postav. 
Pokud chcete více informací, navštivte oficiální webovky Petera V. Bretta po kliknutí ZDE. Najdete tam spoustu informacích ke všem jeho knihám i povídkám, a zároveň také fórum nebo nějaké další recenze. A pokud máte chuť přečíst si ještě něco ode mě, můžete se třeba podívat, jak jsem před dvěma lety zrecenzovala Válku za bílého dne. Vaše názory a komentáře nechte ↓dole↓ pod článkem, ráda si je přečtu. 
Požehnej Vám Everam!
Ukázka:
"Vládnu strachem," odpověděla Inevera. "Moji synové se mě bojí. Damaji se mě bojí."
"Báli se tě, to ano," upřesnil Abban, "ale kolik strachu přetrvá, až na Trůn lebek usedne nová zadnice? Absolutní moc zná cestičky, jak dodat muži odvahu."
"Žádná moc není absolutní vyjma moci Everamovy." Inevera zvedla své kostky. "Dokud je Ahmann pryč, jsem já jeho hlasem na Ale."