středa 2. března 2016

Paula Hawkins: Dívka ve vlaku


Možná se vám někdy zdá, že všichni žijí tak nějak lepší nebo zajímavější život než vy. Že se ostatním všechno daří, zatímco vám se všechno rozpadá pod rukama. S tímto pocitem se vyrovnává i "dívka ve vlaku", kterou je čerstvě rozvedená, bezdětná Rachel, jejímž nejlepším přítelem je plechovka ginu s tonikem. Rachel přišla o všechno během pár let. Měla slibný život, manžela, dobrou práci a malý rodinný domek u trati. Z toho všeho jí ale nakonec zbyla právě jenom ta trať, po které jezdí každý den do své fiktivní práce, z níž jí už před nějakou dobou propustili.
Jelikož se jí v životě všechno rozpadlo, snaží se Rachel upnout svou pozornost na něco jiného. Konkrétně na jeden idylický pár žijící v domě kousek od jejího bývalého domu, kde místo ní teď žije Anna, nová přítelkyně jejího bývalého manžela, s jejich malou dcerkou. Tito sousedé, které si Rachel pojmenuje Jason a Jess, jsou neuvěřitelně šťastní a zamilovaní a Rachel je každý den pozoruje, když projíždí kolem vlakem.
Jednoho dne ale něco nesedí. Zjistí, že Jess, která se ve skutečnosti jmenuje Megan, se pohřešuje, a že ona je jediná, kdo by policii mohl navést na správnou stopu. Rachel tedy váhá, zda by se měla ještě více zaplést do života těchto cizích lidí, a zároveň se snaží horko těžko vyrovnat se svými vlastními problémy, které až příliš často zapíjí alkoholem.
Ne nadarmo byla Dívka ve vlaku jedním z nejlepších bestsellerů roku 2015. Ačkoliv jde teprve o prvotinu britské spisovatelky Pauly Hawkins, kniha byla již vydána v 35 zemích a naprosto ovládla knižní trh jak v USA, tak v Británii. Co se týče Británie, stala se dokonce nejrychleji se prodávajícím debutem všech dob.
Kromě dobrého námětu, který jsem vám již nastínila, se kniha vyznačuje také skvěle propracovanými psychologickými prvky, a toho si já osobně vždy velmi cením. Věrné popisy psychických stavů postav a jejich motivů a tužeb, přidávají knize na autentičnosti a čtenáře lépe vtahují do děje. Obzvlášť jsem si užívala například malé náhledy do mysli psychologa Kamala.
Další zajímavá věc je styl, jakým je kniha napsána. Autorka používá povětšinou vyprávění v první osobě, ale kniha je rozdělena do malých kapitol, ve kterých se často mění vypravěč. Konkrétně tedy knihu vypravují tři ženy, každá ze svého subjektivního pohledu. První je naše hlavní postava, Rachel, druhá je pak samotná oběť zločinu, Megan, s kterou se vždy vracíme v čase, a tou třetí vypravěčkou je Anna, Meganina sousedka.
Vedle těchto hlavních ženských postav tu samozřejmě jsou ještě asi tři nebo čtyři muži a policisté. Zajímavé ale je, že právě policie v tomto příběhu vystupuje poněkud nečinně a někteří kriminalisté jsou pak popsáni jako naprostí ignoranti. Těžko říci, zda to byl autorčin záměr, a nebo to z příběhu prostě vyplynulo.
Pod touto poněkud skromnou obálkou se tedy nachází rozmanitý a napínavý příběh, který se navíc čte jako po másle vzhledem k formátování stran a krátkým kapitolám. Chcete-li si o knize přečíst více, můžete ji najít třeba na Megaknihy.cz, kde je i její oficiální anotace. A nebo si můžete přečíst například TADY o filmu, který bude podle knihy natočen, a který bude uveden do kin již v tomto roce. Mimochodem má mít naprosto skvělé obsazení, včetně Emily Blunt v hlavní roli, yay! Pokud jste knihu četli, napište mi vaše názory do komentáře.

Ukázka:
Probudí mě zaskřípění brzd. Stojíme u návěstidla. V tuto ranní i roční dobu slunce pere přímo do zadních zdí domků u trati a zalévá je světlem. Jako bych to teplo ranního slunce cítila na tváři a na pažích, zatímco sedím u stolu se snídaní, Toma proti sobě, bosýma nohama se opírám o jeho, protože má nohy vždycky mnohem teplejší než já, a oči zavrtám do novin. Cítím, jak se na mě Tom usmívá, protože se mi z hrdla ke krku rozlévá ruměnec jako vždy, když se na mě dívá určitým způsobem.
Donutím se zamrkat a Tom je pryč. Pořád stojíme na červenou.



RV: Megaknihy.cz