pondělí 25. dubna 2016

Judith E. Glaser: Konverzační inteligence (Klíč v úspěchu v práci a v byznysu)

Už dlouho se tu neobjevil žádný článek zabývající se populárně-naučnou nebo odbornou literaturou. Proto jsem se rozhodla napsat jakousi reakci na knihu od Judith E. Glaser, kterou mi k recenzi poskytlo nakladatelství Management Press. Možná si říkáte, že k tomuto tématu nemůžu mít žádné komentáře, když se prakticky jedná o příručku pro podnikatele, nicméně obsah této knihy a její hlavní myšlenky jsou snadno přenositelné do běžného života každého z nás. Na byznys se autorka zaměřila především proto, že je to náplň její práce, učit lidi správně komunikovat při práci, ale samozřejmě i v dalších oblastech života je nutné občas vytvořit kvalitní spolupráci s druhými lidmi a klíčem k tomu, jak tvrdí Judith E. Glaser, je právě správná a efektivní komunikace. 
 Důvodem, proč mě v nabídce Manager Pressu zaujala právě kniha Konverzační inteligence je ale především to, že jsem už kdysi (čti přibližně dva roky zpátky) psala článek o knize s podobným názvem. Někteří stálejší čtenáři si možná i vzpomenou na knihu Emoční Inteligence od Daniela Golemana, kterou jsem tu tak vychvalovala. 
Bohužel si ale tyto dvě knihy nejsou ničím podobné. Jiný formát, jiný styl psaní a samozřejmě i jiné myšlenky. Zatímco Daniel Goleman nám svoje názory představil na zhruba 400 stranách, Konverzační inteligence má stran jen 257. To by normálně nebyl problém, protože samozřejmě rozsah knihy neurčuje její kvalitu, nicméně Judith E. Glaser se v knize dost opakuje. Prakticky by bylo možné zmíněné myšlenky sepsat ještě do kratšího textu, kdyby vše bylo zmíněné jen jednou a stručněji. Nevím, jestli tím Glaser chtěla docílit toho, že ji čtenář skutečně pochopí, nebo ho chtěla o své pravdě přesvědčit, ale na mě to mělo naprosto opačný účinek. Čím více jsem měla pocit, že čtu něco, co už jsem slyšela, tím méně jsem při čtení dávala pozor a dělalo mi velké problémy se soustředit. 
Hlavním tématem knihy je spojení neurovědy a komunikace a jejich vzájemné ovlivňování. Glaser se nám snaží ukázat, jak fungují různá centra v našem mozku, a jaké prvky v komunikaci vyvolávají jejich spuštění. To pak přímo spojuje se základními emocemi, kteří nás při spolupráci a vztazích ovlivňují a těmi jsou důvěra a nedůvěra. Zatímco důvěra se často získává velmi pracně překonáváním již zažitých procesů v naší mysli, nedůvěra se prý dokáže objevit jako následek jedné jediné situace. Může to být špatné gesto, nevhodně zvolená věta či pouze nevhodně užité slovo. To vše dokáže aktivovat nedůvěru v posluchači a způsobit tak, že se aktivuje primitivní část jeho mozku, amygdala, která vydá jasný příkaz "uteč, schovej se, tohle je nepřítel". Spuštění amygdaly pak brání vyvíjení kreativního myšlení a omezuje nás v naší spolupráci a produktivitě. 
Práce Judith E. Glaser, ze které vzešla i tato kniha, je o tom, jak naučit lidi, aby komunikovali na úrovni důvěry a dosahovali tak lepších výsledků ve vztazích i v práci. Své myšlenky zakládá na několika zmíněných případech z její mnohaleté praxe v oboru. Podle mého názoru jsou tyto příklady občas velice kontroverzní, až nedůvěryhodné. Občas jsem měla pocit, jako kdyby si autorka danou situaci vyložila ku svému vlastnímu prospěchu, nebo že k vyřešení dané situace došlo kvůli jiným vlivům, než byl čistě ten její, jak ona uvádí. Bohužel ale toto nemůžu nijak dokázat, můžu vám jen říct svůj názor a doufat, že mi třeba jednou dáte za pravdu, až si knihu přečtete sami. 
Po formální stránce je kniha velmi praktická a má moc pěknou jednoduchou obálku, jak můžete vidět na fotce. Je vázána jako paperback o střední velikosti a vejde se tak pěkně do všech kabelek a můžete ji tak mít pořád po ruce. Pokud si knihu chcete zakoupit, nebo si o ní přečíst trochu více, můžete se podívat SEM.  

"Dosažení vyšší úrovně a úspěchu společnosti závisí na kvalitě naší kultury, která závisí na kvalitě našich vztahů, které zase závisejí na kvalitě našich rozhovorů. Vše se totiž odehrává prostřednictvím rozhovorů."



RV: MANAGEMENT PRESS