středa 8. června 2016

Paulo Coelho: Jedenáct minut

Máte rádi knihy o lásce, ale nebaví vás prostoduché příběhy, které jsou jeden jako druhý? Líbí se vám specifický styl knih Paula Coelha? Pokud ano, dovolte mi, abych vám představila jednu z nejlepších knih, jakou jsem od tohoto brazilského autora kdy četla, a zároveň, podle mého názoru, jednu z nejlepších romantických knih vůbec.
Kdo už tohoto autora zná se teď asi trochu diví. Koneckonců, proč by Coelho psal obyčejný romantický příběh, když jeho ostatní příběhy jsou velice hluboké a povětšinou se odehrávají na neobvyklých a ne příliš pěkných místech. To je naprostá pravda, jenže Jedenáct minut není jen tak nějaký příběh a co se týče podivných a depresivních míst, nepředstavuje výjimku z pravidla.
Kniha s názvem Jedenáct minut se totiž odehrává v jednom z luxusních ženevských bordelů, který navštěvuje pouze vybraná klientela. Naše hlavní hrdinka Maria zde pracuje, aby vydělala na koupi statku pro své rodiče. Je to krásná Brazilka, která do Švýcarska přijela s vidinou rychlého zbohatnutí a slávy. Očekávala, že její život dostane smysl, že se vymaní z té šedivé a nezajímavé cesty, kterou měla předurčenou doma v Brazílii. Nicméně, že se stane prostitutkou, to v plánu nebylo. Jelikož jí ale sex nepřinášel nikterak zvláštní potěšení ani pocit intimity, přistoupí k této práci tak jako k kterékoli jiné, na sto deset procent. Pročítá knihy o sexu, plánuje si budoucnost na statku a neustále bojuje s touhou po lásce. Vše jí vychází podle plánu, až dokud se neseznámí s jedním z prominentních klientů Copacabany, který jí otevře oči.
Zní to příliš romanticky? Nenechte se zmást, u Coelha nikdy není nic tak, jak to na první pohled vypadá. A stejně jako u jeho zbývající tvorby, ani tentokrát nejde do poslední chvíle odhadnout, jak příběh skončí.
V Jedenácti minutách se objevuje násilí, sex a vulgarismy, proto doporučuji, aby knihu nečetli čtenáři, kteří jsou buď příliš mladí, nebo příliš citliví. Vy ostatní se nemusíte bát dát knize šanci. Pokud ke čtení budete přistupovat dospěle a rozvážně, upřímný a přímočarý Coelhův styl vás určitě neurazí. Naopak to knihu dělá výjimečnou a vzhledem k povaze příběhu i autentickou.
Jako vždy nám na pouhých dvou set stranách Coelho také předloží závažné filozofické otázky, které zřejmě tvoří podstatu celého příběhu o mladé prostitutce hledající lásku. Je jich tam dokonce tolik, že se obávám, že jsem si během prvního čtení ani nemohla všimnout všech. Z těch hlavních, které oslovili mě jde hlavně o otázku podřízenosti vůči druhým lidem i společnosti jako celku. Autor nám nabízí otázku zda to, že se někomu podřídíme a vyhovíme jeho přáním, automaticky znamená, že se musíme cítit poníženě a poraženecky. Nejen, že tohle tvrzení popírá, ale dokonce to vypadá, že podle Coelha nás poslušnost může i podstatně obohatit. Stejně tak je zajímavé, co se stane podle něj stane, když překročíme hranice naší bezpečné zóny, nebo například názor, že fyzická bolest může vést k tomu, že poznáme svojí vlastní duši.
Nad těmito a dalšími problémy můžete zauvažovat společně s Marií, která si podobné myšlenky zapisuje do svého deníku, který jí pomáhá vyplňovat samotu. Kromě toho se také dovíte něco o historii sexu a vývoji psychologie.
Mohla bych pokračovat dál a dál, až bych ve finále napsala recenzi stejně tak dlouhou, jako je samotná kniha, ale nechci vám příliš podsouvat svoje poznatky, ale spíše vás postrčit k tomu, abyste si v knize našli ty své. Coelho je totiž skutečně skvělý autor a ve svých krátkých knihách dokáže schovat spoustu myšlenek a postřehů. Pokud tedy máte zájem, knihu Jedenáct minut si můžete zakoupit například ZDE na internetových stránkách knihkupectví Kosmas, nebo ZDE na knihyABZ.cz.



Ukázka:
Zeus, nejvyšší vládce Olympu, rozhodl: "Mám plán, jak zbavit smrtelníky jejich síly." A rozťal tu bytost bleskem vedví a stvořil z ní muže a ženu. Na zemi velmi vzrostl počet obyvatel, ale noví lidé byli slabí a zmatení, protože každý teď musel znovu hledat svou ztracenou polovičku, obejmout ji a načerpat z toho objetí ztracenou sílu, schopnost bránit se proti zradě, dlouho chodit a tvrdě pracovat. To objetí, v němž se dvě bytosti znovu spojí v jedinou, nazýváme sex.